Josef Škvorecký: Nezval byl poživačný a skvělý básník, který měl na Gottwalda vliv

Josef Škvorecký se v článku o Jaroslavu Seifertovi, publikovaném v roce 1985 v exilovém, v Kanadě vydávaném časopise Západ, zmínil o Vítězslavu Nezvalovi a přisoudil mu i zásluhu na tom, že se Seiferta nedotkly gottwaldovsko-stalinistické represe.


V roce 1929 se moci nad stranou zmocnil Stalinův agent Klement Gottwald a „zbolševizoval“ ji, tj. proměnil ji z relativně nezávislé marxistické organizace v totálně podřízenou filiálku Kremlu. Několik komunistických spisovatelů, říká se, že ze Seifertovy iniciativy, vydalo prohlášení proti té zlověstné proměně. Pět z nich se brzo nato dalo rovněž zbolševizovat, tj. odvolali a spočinuli v smrtícím objetí Gottwaldové. […] Dva signatáři manifestu z roku 1929 však neodvolali a byli proto po zásluze ze strany vyloučeni: Josef Hora a Jaroslav Seifert. Oba vstoupili do jiných socialistických stran, Hora se stal národním socialistou a Seifert sociálním demokratem. Ideologicky byli „závadnější“ národní socialisti, jenže Hora nebyl proletář, kdežto Seifert byl. Stranou schválený osobní vývoj proletáře vedl člověka z myšlenkového zmatku sociáldemokratismu k osvícení komunismem. Že by vývoj proletáře mohl jít opačným směrem bylo neslýchané. Takže Seifert se stal chodící sbírkou nejtěžších hříchů: místo aby uvěřil zjevenému náboženství o sovětském Rusku a jeho revoluci, šel tam a podoben nevěřícímu Tomáši vložil prst do boku bolševické společnosti. […] Kdyby se byl Seifert v průběhu příštích dvaceti let nestal milovaným knížetem českých básníků, jeho starý nepřítel Kléma Gottwald by ho byl možná přidal ke stovkám nešťastníků, jež po roce 1948 předal přepracovanému katovi. Jenže, abych užil klišé, které situaci dobře vystihuje, láska lidu básníka zaštítila, a řečeno prozaičtěji, Seifert měl dobré konexe v kulturní hierarchii partaje. Mezi jeho ochránci byli jeho staří kamarádi – František Halas a zejména Vítězslav Nezval. Tenhle poživačný a skvělý básník, který měl zřejmě na Gottwalda vliv, byl ochoten prostituovat se jako básník neuvěřitelným způsobem: dokázal třeba napsat paján na boubelatou a přiboudlou prezidentovu manželku, jako by byla kombinací Marilyn Monroe a Madame Curie. Ale staré přátele zřejmě nikdy nezradil. A tak Seifert přežil smrtonosná léta konce Stalinova života, stejně jako přežil snad ještě smrtonosnější roky nacismu.


ŠKVORECKÝ, Josef. Básník Jaroslav Seifert, v parlandu pražských papalášů Případ Seifert. Západ: časopis pro Čechy a Slováky. 1985, roč. 7, č. 3, s. 5-6. Dostupné též online: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/casopis_zapad/1985_3.pdf

V rubrikách Poznámky k Nezvalovi, Zmínky a vzpomínky. Tagged with .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist