Báseň Miroslava Floriana o Nezvalovi.
Sonet nejubilejní
/Miroslav Florian/
Kdyby žil Nezval, kdyby ještě chodil
po Praze ve svém obřím baretu,
kdyby tak vyplul z autoportrétu
a na klavír se večer doprovodil,
vydal by aspoň za gardový oddíl
a kašlal na závist a klevetu
vždy v proudu rýžujících poetů.
Poezii by od nich osvobodil.
Víc a víc se mi stýská po tom tanku,
po dětsky bezohledném kolosu,
co na mne občas volal: Floriánku!
Ale když trávou rozsvítí se bláto,
já vím, kdo další stránku eposu
zeleným inkoustem si píše, kdo má na to.
(sb. Odliv noci, 1980)
FLORIAN, Miroslav. Odliv noci. Praha: Čs. spisovatel, 1980, s. 19. České básně.
Napsat komentář