Báseň T. R. Fielda (vl. jm. Theodor Adalbert Rosenfeld; jm. později úředně změněno na Bohdan Vojtěch Šumavanský) se zmínkou o Nezvalovi.
Pište sami básníce a nebuďte opice
/T. R. Field/
Jen jeden Wolker, Nezval, Majakovský,
náš Neruda a Hašek, Bezruč, Mácha!
I uvedu-li velkých mužů stovky,
je každý svůj, opicí nezapáchá.
Je živý člověk a ne mrtvá karta,
jíž jiný hraje a již možno přebít!
Snad řezník jsa máš touhy Bonaparta?
Pak sebe zab, neb líp ti bude nebýt!
Či vykrádání jiných je tvým zvykem
a padělky chceš v lidu budit víru?
Pak národním se stáváš podvodníkem
a sám si kopeš za rasovnou díru.
Kdo sluncem nejsi na té pouti zdejší,
buď sluníčkem, však ono také hřeje
a čím je menší, tím je veselejší,
a oč míň hřeje, o to víc se směje!
(z pozůstalosti)
FIELD, T. R. Kosočtverce na ohradách. Praha, Litomyšl: Paseka, 1998, s. 219. Česká kniha; sv. 7.
Napsat komentář