Báseň Ivana Blatného se zmínkou o Nezvalově matce.
Hřbitov
/Ivan Blatný/
Je to podivuhodné jak slovo hřbitov
Ztratilo dlouhým používáním v poezii všecku tísnivost
Svatebčané se zvolna svlékají
Hudebníci jeden po druhém
Odcházejí do tmy kralickým návsím.
Ležím v posteli s tetičkou Staňkovou
A smějeme se.
Paní Nezvalová přináší makové koláče.
Má se také svléci donaha?
Za almarou jsou ještě čtyři láhve vína.
Musím si ukrojit kus masa, říká tetička.
Jestli se mi to líbí?
To je otázka!
V neděli odpoledne půjdeme do Jinošova.
Otokar Březina je s námi.
Spí.
Důstojný pane, svítá. Podívejte se!
(z básní do knih nezařazených)
BLATNÝ, Ivan. Verše 1933–1953. Brno: Atlantis, 1995, s. 447.
Napsat komentář