Báseň Ivana Blatného věnovaná Nezvalovi.
Vítězslavu Nezvalovi
/Ivan Blatný/
Nádraží se podobají počmáraným hodinkám
malovat prstem na okno automatické kresby
aby do vlaku pronikaly závity světa
jako když rozvazujeme mašle knih
Jindy pozoruji řeku a chodím dvanácti ulicemi
po půlnoci v bufetech dopisuji svoji prózu
a třetího dne se vracím do města které miluji
Je sice šedivé
ale umět žít svátečně to je tajemství barev
Otevřené okno a chodíme průhlednými uličkami
kostelík ztrácí svůj tíživý obsah
a vypadá vesele na tomto miniaturním náměstíčku
Navečer se scházím s několika přáteli
Sníh rozvírá knihy milovaného básníka
Venku je ticho
(z rukopisné pozůstalosti)
BLATNÝ, Ivan. Verše 1933–1953. Brno: Atlantis, 1995, s. 498.
Napsat komentář