Vzpomínka sovětského básníka Ilji Erenburga na prohýřenou noc s Nezvalem, Seifertem a Teigem v Praze v polovině 20. let.
Táhli jsme z jedné vinárny do druhé a za svítání jsme se octli v prázdném studeném bufetu, kde se podle místních zvyklostí slušelo dát si jitrnicovou polévku. V Nezvalově přítomnosti bylo těžko vnímat někoho jiného, zaplavil nejen místnost, ale snad celou Prahu. Nadšeně křičel, vyskočil na stůl a recitoval verše, všechny nás objímal a neustále přitom mával krátkými, širokými pažemi, které se podobaly ploutvím. Vůbec se náramně podobal lachtanovi.
Přečtěte si další úsměvné příhody ze života Vítězslava Nezvala.
ERENBURG, Ilja. Lidé, roky, život. Kniha druhá. Přel. Zuzana Krejčová, Jaroslav Hulák. Praha: Čs. spisovatel, 1963, s. 61.
Napsat komentář