Pro francouzskou literární historii je Nezvalova próza Ulice Gît-le-Coeur (1936) nesmírně zajímavou. Nezval v ní zaznamenal události svého pařížského pobytu z období od 14. června do 5. července 1935: popsal zákulisí konání Mezinárodního kongresu spisovatelů, vzájemné vztahy nejen mezi francouzskými surrealistickými umělci, prostředí a inspirativnost Paříže poloviny 30. let i bezprostřední reakce své a přátel na sebevraždu básníka René Crevela.
Do francouzštiny byla tato Nezvalova „dokumentární“ próza přeložena po více než půl století. V překladu Katiy Krivanek a s předmluvou Bernarda Noëla ji v roce 1988 pod názvem Rue Gît-le-Coeur vydalo nakladatelství Éditions de l’Aube. Úspěch vydání nebyl patrně zanedbatelný: francouzský dobový tisk ocenil Nezvalův subjektivní pohled na tehdejší francouzskou avantgardu a její představitele a knihu označil za „knihu přátelství“. Už tři roky nato (1991) se francouzské vydání dočkalo reedice: nakladatelství Éditions de l’Aube ponechalo tutéž typografickou úpravu, změn doznala jen knižní obálka.
Bibliografická citace:
NEZVAL, Vítězslav. Rue Gît-le-Coeur. 1. vyd. Přel. Katia Krivanek. La Tour-d’Aigues: Éditions de l’Aube, 1988.
Bibliografická citace:
NEZVAL, Vítězslav. Rue Gît-le-Coeur. 2. vyd. Přel. Katia Krivanek. La Tour-d’Aigues: Éditions de l’Aube, 1991.
Napsat komentář