Báseň Miroslava Macháčka reagující na úmrtí Vítězslava Nezvala (6. dubna 1958).
Domove, teskni na stromové lyře…
/Miroslav Macháček/
Když zapjal úsvit z rosy náhrdelník
na rozespalé země vzdutou hruď,
když zazněl zvon svým Požehnána buď!
a měsíc hynul jako nesmrtelní,
spatřil jsem ženu sedat nad jehelník,
aby na rubáš hvězdnou šila suť.
Domove, se mnou rmuť se, rmuť se, rmuť!
Milenec ztichl. Tavič. Zpěvák. Dělník.
Tavil tvou krásu. Sléval nové tvary.
V barevné doušky míchal tvoje dary,
pil z nich a jiným naléval z tvých vín.
Slova tvé řeči vázal do vějíře.
Domove, teskni na stromové lyře,
k Naději–matce odešel ti syn.
MACHÁČEK, Miroslav. Domove, teskni na stromové lyře… Kultura. 1958, roč. 2, č. 15, s. 2.
Napsat komentář