„Na Staroměstském rynku pigloval krejčí kamna“. Jedna z prvních parodií na Nezvala

Jednu z prvních parodií Nezvalových veršů uveřejnily Lidové noviny 21. května 1923 ve sloupci anekdot, humorných historek a výroků Pražský film. Parodie na Nezvalovu báseň Jarní, otištěnou v Rudém právu 13. května 1923 a později zařazenou do sbírky Pantomima (1924), je podepsána „tříkrálovou“ šifrou K+M+B, za níž se zpočátku skrývali redaktoři Karel Zdeněk Klíma, Vojtěch Mixa a Eduard Bass, později ji jako autorskou značku pro podepisování příspěvků v Pražském filmu používala celá redakce Lidových novin včetně jejích externích spolupracovníků.

Na stránkách Lidových novin se za první republiky objevilo ještě několik parodií na Nezvala, kupříkladu Novákova kritika­‑parodie Dva poetističtí papoušci na motocyklech (1925), Neumannova báseň Na Vegetárce (1933) či Machovo Jaro v české poesii (1934) – všechny jsou součástí antologie Vítězslav Nezval parodovaný. Nezvalovi, kterému velmi záleželo na tom, jak o něm právě Lidové noviny píší (Lidové noviny byly jediný denní tisk, který Nezvalův tatínek pravidelně četl), toto zesměšňování vlastní tvorby patrně nijak nevadilo: s deníkem i s členy redakce (např. s bratry Čapkovými) udržoval dobré vztahy a ve 30. letech se dokonce stal kmenovým autorem nakladatelství Fr. Borový, které patřilo do stejného koncernu podniků Jaroslava Stránského jako Lidové noviny.

Z nejmladší jarní poesie

Rudé právo uveřejnilo onehdy tuto Jarní od Vít. Nezvala. Je pěkná:

Dnes si vzal básník křídla
o půl druhé odpoledne
a slunce mělo vývěsní štít
na obchodě se zeleninou.

Zrcadlo v kabelce svítí,
20 korun, pudr a kytička,
holič se jal sníti a sníti,
že pozítří dostane chlapečka.

V mezaninu prodávají se semena ve velkém,
venkovské paní se ubírají
a pánové odložili pelerínu –
a nejhezčí je ta malá s andílkem.

Je jaro, je jaro,
dělník si dnes nová křídla vzal,
v tramvaji velký pozor dá,
aby si jich nepomačkal.

V naší Provenci plyne Jihlavka,
školáci před zahradou růže ze země vykopali
a naše země je docela jiná,
nežli kavárna Belvedére.

A přece je to hadra proti této, kterou jsme povzbuzeni poslali Rudému právu a na jejíž otištění nyní čekáme:

Když jsem šel z Prahy domů,
řezej si řezanku sám,
strč nohy do pytle, napij se podmáslí,
koza má čtyři nohy,

kdo nám ty sojky vybral?

Na Staroměstském rynku
pigloval krejčí kamna.
A já mám Martina
s chlupatým knoflíkem,
co tomu řekne švagr?

Ach ouvej! Vergiss mein nicht!

Přes třicet dalších parodií na Nezvala si můžete přečíst v sestavené antologii.


K+M+B. Pražský film. Lidové noviny. 1923, roč. 31, č. 251 (21. května), s. 3.

V rubrikách Nezval jinak. Tagged with , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist