Americké nakladatelství Plamen Press naplánovalo na 9. května vydání anglického překladu Nezvalovy sbírky Sbohem a šáteček. Datum vydání nezvolilo náhodně: 9. května 1933 se Vítězslav Nezval setkal v Paříži s André Bretonem a Paulem Éluardem, po návratu do Československa začal organizovat ustanovení Surrealistické skupiny, k němuž došlo v březnu 1934. Sbírka Sbohem a šáteček, za niž Nezval obdržel Státní cenu pro rok 1934, předznamenávala jeho tvůrčí příklon k surrealismu. Přečíst si
Z rubriky: Nezval jinak
Farewell and a Handkerchief: anglické vydání Nezvalovy sbírky Sbohem a šáteček
PARODIE: Nezvalův sen o vánoční velrybě
Jiří Mašek otiskl v prosinci 1933 v Ročence Rozhledů po literatuře a umění soubor parodií s názvem Štědrovečerní sny. Co se na Štědrý den podle Maška zdálo Vítězslavu Nezvalovi? Přečíst si
Jiřina Drtinová: Motiv z Manon
Kdyby báseň Jiřiny Drtinové Motiv z Manon z roku 1949 byla napsána dnes, považovali bychom ji za parodii budovatelské poezie. Ve své době byla ale v kulturní soutěži uspořádané kulturně propagační komisí KV KSČ v Brně k IX. sjezdu strany odměněna první cenou v kategorii básníků-nečlenů Svazu. Přečíst si
PARODIE: Jak by Nezval napsal „Holku modrookou“?
V květnu 1934 uveřejnil týdeník Humoristické listy čtyři básnické parodie na lidovou píseň Holka modrooká, nesedávej u potoka. Parodie nesoucí podtitul Jak by asi motiv písničky zbásnili J. S. Machar, Fráňa Šrámek, Vítězslav Nezval, Petr Bezruč jsou podepsány jménem Anthropos; kdo se za tímto pseudonymem skrýval, nepodařilo se zjistit. Přečíst si
PARODIE: „Kat jede na růžové káře“. Správná verze básně ze Skleněného haveloku
V neděli 13. prosince 1931 otiskly Lidové noviny na titulní straně ranního vydání novou báseň Vítězslava Nezvala s názvem Výroba hvězd, která o půl roku později vyšla knižně ve sbírce Skleněný havelok (1932). Krátce nato – v lednu 1932 – uveřejnily Humoristické listy pod názvem Zrození hvězd „opravenou“, „správnou“ verzi básně a tu původní označily za chybu tiskového stroje. Nezvalova báseň upoutala rovněž pozornost F. X. Šaldy; ten báseň označil za prostoduchou sladko-bolno-kyselo-pepřeno-cukrovanou básničkou a dodal, že by se mohla jmenovat také třebas „výroba holinek“. Přečíst si
Jak Kamil Lhoták parodoval Nezvalovy romány
„Antonín byl básníkem. Již tehdy, když v lůně mateřském prožíval svá podivuhodná dobrodružství, obklopen tmou, tichem a vlhkem a ujídaje každé hodiny část placenty, zatímco před očima jeho mamá otáčely se skleněné koule, rostoucí v podobu vlkodlakovu, nesl na svrasklém čílku pečeť básnictví, jež jest vrozenou padoucnicí, zastaralým svrabem, darem danajským.“ Tak začíná parodie na Nezvalovy romány, kterou pod názvem Psychoanalýza a její použití v české poezii otiskl v katolické revue Řád v roce 1936 malíř Kamil Lhoták. Přečtěte si parodii celou. Přečíst si
PARODIE: „Manon je démon jehňátko plné sexu / Manon jsou bony vhozené do Tuzexu“
V dubnu 1965 (v roce 25. výročí prvního uvedení a knižního vydání Nezvalovy divadelní hry Manon Lescaut) otiskl Karel Bradáč, novinář, autor satirických básní a povídek, v satiricko-humoristickém týdeníku Dikobraz báseň Manon 1965 parodující monolog rytíře des Grieux „Manon je můj osud“ z Nezvalovy hry. Přečíst si
„Na Staroměstském rynku pigloval krejčí kamna“. Jedna z prvních parodií na Nezvala
Jednu z prvních parodií Nezvalových veršů uveřejnily Lidové noviny 21. května 1923 ve sloupci anekdot, humorných historek a výroků Pražský film. Přečíst si
Jan Pilař: Nezval a Goethe
Báseň Jana Pilaře se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Jan Pilař: Petr Bezruč
Báseň Jana Pilaře se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Martin Regner: Zpívání o míru (povídka o Nezvalovi)
Internetový deník Neviditelný pes publikoval 23. března 2018 povídku Martina Regnera Zpívání o míru, v níž vystupuje básník Vítězslav Nezval a malíř Václav Rabas. Přečíst si
Vítězslav Nezval parodovaný
Dílo Vítězslava Nezvala se poměrně záhy po básníkově vstupu do literatury stalo předmětem literární satiry, především parodie a pastiše. Splňovalo totiž zásadní podmínku: být obecně známé. Přečíst si
Nezvalova Valérie mezi Švédy
Surrealistický román Vítězslava Nezvala Valérie a týden divů dnes vychází ve Švédsku. V překladu bohemistky Karin Mossdalové jej vydává stockholmské nakladatelství Sphinx. Přečíst si
Arne Novák: [Lola češe vlasy největší tygřici]
Báseň Arne Nováka se zmínkou o Nezvalovi. Báseň byla součástí Novákovy parodické kritiky Nezvalovy sbírky Pantomima a Seifertovy Na vlnách T. S. F. otištěné v Lidových novinách v roce 1925. Přečíst si
Arne Novák: [S Neumannem dnes u Lipperta]
Báseň Arne Nováka se zmínkou o Nezvalovi. Báseň byla součástí Novákovy parodické kritiky Nezvalovy sbírky Pantomima a Seifertovy Na vlnách T. S. F. otištěné v Lidových novinách v roce 1925. Přečíst si
Josef Hora: Jak se modlili
Báseň Josefa Hory se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Josef Hora: Adaptace v Národním
Báseň Josefa Hory se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Josef Hora: Z literární ankety Lidovek
Báseň Josefa Hory se zmínkou o Nezvalově sbírce Skleněný havelok. Přečíst si
Josef Hora: Model 1932
Báseň Josefa Hory se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Miroslav Haller: Nezvalovy pralinky
Báseň Miroslava Hallera o Vítězslavu Nezvalovi. Přečíst si
Miroslav Haller: Sborový zpěv literární skupiny
Báseň Miroslava Hallera se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Jiří Žáček: Gratulace K. Sýsovi k 70tinám (Opáčko)
Báseň Jiřího Žáčka se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
František Dryje: Podivná neexistence
Báseň Františka Dryje se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Karel Marysko: Vítězslav Nezval
Báseň Karla Maryska o Nezvalovi. Přečíst si
František Dryje: Z pamětí Lidnášových
Báseň Františka Dryje o Nezvalovi. Přečíst si
Karel Marysko: Den ze dne
Báseň Karla Maryska se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Jiří Oulík: Pochvalná kritika
Báseň Jiřího Oulíka se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si
Karikatura: Vítězslav Nezval jako filmový milovník
V roce 1940 natočil režisér Otakar Vávra romantický film Maskovaná milenka s Lídou Baarovou a Gustavem Nezvalem v hlavních rolích. Pět měsíců po premiéře otiskl filmový týdeník Kinorevue karikaturu Nezvala od Jana Blahoslava Novotného alias Honzy. Přečíst si
Karel Sýs: Čtenářův rok
Báseň Karla Sýse se zmínkou o Nezvalově sbírce Skleněný havelok (1932) a vzpomínkové knize Lilly Hodáčové Zpěv Orfeův (1995), vyprávějící o autorčině vztahu s Nezvalem. Přečíst si
Karel Sýs: Avanti a casa!
Báseň Karla Sýse se zmínkou o Nezvalovi. Přečíst si