Jan Pilař: Nezval a Goethe

Báseň Jana Pilaře se zmínkou o Nezvalovi.

Nezval a Goethe
/Jan Pilař/

Někde tu chodí
mezi lázeňskými domy
opilý Beethoven
Z pavilónu zní sladká hudba
elixír stárnoucích žen

Jako by se na chvíli
zastavil v zátoce
splašený čas
žena s dlouhými vlasy
hraje na trombón
léto si vytrhlo první šedivý vlas

Starý větroplach Nezval
vnikl neurvale
do domu U tří lilií
a hledá Goetha
chce od něho vyzvědět jak se to dělá
aby člověk zůstal zamilovaný
do konce světa

Jen málo z korzujících párů
vnímá velké renesanční drama
Konečně se něco děje
V úzké sukni až ke kotníkům
vyšla z vrat penziónu
oslnivá dáma

Má mandlové oči
prsty houslistky
rty jako měsíční srpy
drobounkými krůčky
vyšívá černou krajku
Má vznešenost kněžny
a trpí

Ti tři se v mysli mé
najednou zázračně setkali
a v jediné vteřině
se jejich osudy spletly
Všichni našli co hledali
a lípy jako dnes
právě kvetly


PILAŘ, Jan. Oslovení. Praha: Čs. spisovatel, 1989, s. 27–28.

V rubrikách Nezval jinak, Nezval v básních. Tagged with .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist