Oldřich Vyhlídal: Sbohem, básníku

Báseň Oldřicha Vyhlídala reagující na úmrtí Vítězslava Nezvala (6. dubna 1958).

Sbohem básníku
/Oldřich Vyhlídal/

Sbohem, a kdybychom se víckrát nesetkali,
bylo to překrásné… být s Vámi, básníku.
Zašel jste za obzor modravých lesíků
a jenom ranní svit nám po Vás zbyl tam, v dáli…

A to je málo, strašně málo, noci,
nevděčná noci v básních zakletá,
ráno nám dát, v němž havran ulétá
a strom se ve větru otáčí po ovoci.

Ach, to je málo, strašně málo, ženo,
nevděčná ženo v básni plující,
stát se slzou, jež stéká po líci,
těžká jak jablko, když chce být utrženo.

A málo je to, strašně málo, Praho,
nevděčná Praho v básních slavená,
zaznít jen jako tichá ozvěna,
když každý tvůj zvon dávno, dávno zná ho,

básníka zvonů, veršů o vzkříšení
člověka v lidu, který nezmírá…
Chladná noc ránu brány otvírá
a básník vchází… Stráž se tiše mění…

Sbohem, a kdybychom se víckrát nesetkali,
bylo to překrásné… být s Vámi, básníku.
Zašel jste za obzor modravých lesíků
a jenom ranní svit nám po Vás zbyl tam, v dáli…


VYHLÍDAL, Oldřich. Sbohem básníku. Kultura. 1958, roč. 2, č. 15, s. 2.

V rubrikách Nezval jinak, Nezval v básních. Tagged with , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist