Úsměvné příhody: Socialistický realismus je blbost!

Co si Vítězslav Nezval skutečně myslel o socialistickém realismu a jak se kvůli němu pohádal s Antonínem Zápotockým, vzpomíná ve svých pamětech filmový režisér Otakar Vávra.

Vzpomínám si, jak nás pozval předseda vlády Antonín Zápotocký do Kolovratského paláce na diskusi o budoucí tváři československé kultury, kde byl také přítomen sovětský ministr kultury. Debata přešla samozřejmě na socialistický realismus jako jedině přípustnou metodu umělecké tvorby. Nezval, který seděl v druhém čele stolu proti Zápotockému, na ta slova vyskočil a prohlásil, že má pod jazykem nitroglycerin (to byla pravda, protože už tenkrát měl anginu pectoris), a když uslyší termín socialistický realismus, že vybuchne. Zápotocký ho mírně pokáral, ale Nezval se nedal, prohlásil, že je to blbost, oba se začali hádat, Zápotocký vytkl Nezvalovi, že byl dadaista a surrealista, ale Nezval namítl zcela nelogicky Zápotockému, že byl ale vždycky komunista a nikdy sociální demokrat, což byla narážka na Zápotockého. Všichni ztuhli, Jaroslav Průcha a Josef Skupa utekli z místnosti, sovětský ministr, kterému tu hádku přestali překládat, byl v trapných rozpacích a celá diskuse neslavně skončila. Nezval, když se rozlítil, byl k neudržení, jako tank. Nikdo ho nezastavil.

Přečtěte si další úsměvné příhody ze života Vítězslava Nezvala.


VÁVRA, Otakar. Podivný život režiséra. Praha: Prostor, 1996, s. 168.

V rubrikách Zmínky a vzpomínky. Tagged with , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist