Karel Boušek: U hrobu Vítězslava Nezvala

Báseň Karla Bouška o Nezvalovi.

U hrobu Vítězslava Nezvala
/Karel Boušek/

Již dávno je mrtev Nezval
a za sklem vyhaslé oko zírá
v tu stranu kam se ztratil stín

Bez hlesu luna
nám postel ustýlá a želí
že není básníka pro tolik hvězd

Povstanu v jeho noc
a zapálím všechny ohně
mladosti své k poctě Kouzelníka

Neboť slova neodcházejí
a verše jako potulní kameloti
vyvolávají stále nové senzace

To proto abychom mohli žít
a trhat růže a přicházeti k nim
jako krysaři v hodinách milování

Nahlédl jsem přes hloubku studní
až k žhavému jádru vyšehradské země
V jejím středu odpočívá dosud tlukoucí básníkovo srdce


BOUŠEK, Karel. U hrobu Vítězslava Nezvala. Literární měsíčník. 1980, roč. 9, č. 4, s. 17.

V rubrikách Nezval jinak, Nezval v básních. Tagged with .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist