Kavárna Union

Báseň jednoho z redaktorů či přispěvatelů (podepsán pouze zkratkou A.) satirického časopisu Trn se zmínkou o Nezvalovi. Báseň napodobuje Nezvalův Sonet zrazující milenku posedlého básníka ze sbírky Hra v kostky (1928), který pro srovnání uvádíme níže; za povšimnutí stojí záměrné užití těchže slov.

Kavárna Union
/Autor skrytý pod zkratkou A./

Až budu stár popíjet doma kávu,
komnatou ztmělou náhle rozzvučí se zvonky,
tu budu vzpomínat tajemně zašlé slávy,
v závoje jemné ducha skryté Unionky:

Bez vnoučat zahořkle můj život poplyne,
v tajemném pokoji mdlý smutek vyvěrá,
na listech zažloutlých, kde oko spočine,
Redu a Kmene, Tvorby, Orfea,

těch zvadlých věnců bizarních mých lásek,
Fučíka, Teiga, Nezvala a jiných mladých krásek,
zborcený v koutě leží saxofon,

ve vetché rakvi bílá duše líná,
ten život neměl cenu kapucína,
jejž dávno před smrtí jsem z řeky Lethe pil, jež slove Union.


A. Kavárna Union. Trn. 1930, roč. 6, č. 47, s. 11.


Sonet zrazující milenku posedlého básníka
/Vítězslav Nezval/

Až budu stár sklánět se nad záhony
v skleníku skrytém v jemné závoje
ty budeš nad plotnou poslouchat v dálce zvony
jež odbíjejí v městech z orloje

bez vnoučat sama — vklouzneš za záclony
do mého tajemného pokoje
kde budou viset věnce s mdlými tóny
bazalek chypru máty benzoe

ty zvadlé věnce bizarních mých lásek
zátiší z hřebenů hedvábí a masek
a řekneš si svůj parfum hledajíc:

Ty rakvi básníka ty vetchá hrobko moje
zářící meteory věnce ohňostroje
ten život nestál ani za krajíc!


NEZVAL, Vítězslav. Hra v kostky. Praha: Rudolf Škeřík, 1928, s. 44.

V rubrikách Nezval jinak, Nezval v básních. Tagged with .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist