Báseň Nazima Hikmeta věnovaná Nezvalovi k jeho 55. narozeninám.
Moři
/Nazim Hikmet/
Příteli Nezvalovi
Pahorkatina, jež zůstala na západě, byla tmavá a nakupená.
Náš vlak odtud sestoupil do vlahé a teplé roviny.
Napravo přejel opocený nákladní automobil.
Řídila jej velká a bílá žena
v zelených šatech.
Vzadu na pytlích seděl námořník.
Do větru s čapky mu vlála stužka.
Vlevo se kovová továrna zatřpytila,
s komíny, můstky, věžkami, dýmy,
podobna křižníku, jenž vplouvá do přístavu.
Docela vpředu chladně dýchlo
dechem, smíšeným se silnou vůní jablek na lískách.
Pak jsem spatřil jeho barvy zrcadlené oblohou.
Vzduch byl dvakrát tak modrý.
Tu jsme se náhle potkali.
Bylo za molem.
Vmáčknuto mezi lidi a hráz.
Vzpomněl jsem si na orla, kterého jsem spatřil v zoologické zahradě.
Svěsil svá křídla,
svou pokořenou hlavu sklonil na srdce.
Vlak vjel do stanice.
Zmizelo.
Vlak vyjel ze stanice.
Pojednou jsme se ještě jednou setkali, když už se stalo obzorem.
Když už se stalo chladným ocelovým leskem,
pronikajícím přimhouřenými řasami.
Blížilo se k nám a teplalo a měklo.
Viděl jsem je a nemyslel jsem,
že život se leskne jako pěna a že pohasne
ve věčném a nekonečném vlnění.
Chtěl jsem vyskočit z vagonu.
Chtěl jsem běžet k němu, všecek udýchán.
Ať je v plném slunečním světle nebo v záři měsíce,
ať je rovné jako prostěradlo nebo plné vln,
připravuje mne o rozum, že jsem je takto minul.
Připravuje mne o rozum i to, že bych měl zůstat na pobřeží a dívati se na ně.
Cítím v sobě smutek prázdné mušle.
Musím být docela uprostřed jeho zornice,
třeba s rybáři, vytahujícími sítě,
třeba na palubě s milou,
s kormidlem v ruce,
třeba v bouři po boku kapitána.
Anebo se vrhnu proti jeho přívalu.
Musím být docela uprostřed jeho zornice.
Vzpomínám na Engelse.
Jak by bylo krásné, kdyby náš popel byl hozen do oceánu.
Ale já chci být pochován na pláni Anatolie v sosnové rakvi,
až budou dozrávat na naší planině třešně,
až z různých lodí přijdou námořníci,
aby zazpívali tutéž velikou píseň různých moří.
Přeložil Jiří Taufer
HIKMET, Nazim. Moři. Literární noviny. 1955, roč. 4, č. 22, s. 3.
Napsat komentář