Jaroslav Seifert: Kavárna Slávie

Báseň Jaroslava Seiferta se zmínkou o Nezvalovi.

Kavárna Slávie
/Jaroslav Seifert/

Tajnými dveřmi z nábřeží,
které byly z tak průzračného skla,
že jsou téměř neviditelné,
a jejichž závěsy
jsou namazány olejem z růží,
přicházel někdy Guillaume Apollinaire.

Měl ještě z války zafačovanou hlavu.
Přisedl k nám
a četl brutálně krásné verše,
které Karel Teige ihned překládal.

Na básníkovu počest
pívali jsme absint.
Je zelenější
než všechno zelené,
a když jsme od stolku vyhlédli z oken,
pod nábřežím tekla Seina.
Ach, ano, Seina!
Neboť opodál široce rozkročena
stála Eiffelka.

Jednou přiběhl Nezval v černém tvrďásku.
Tenkrát jsme neměli tušení,
ani on to nevěděl,
že právě takový nosil i Apollinaire,
když se zamiloval
do krásné Louisy de Coligny-Châtillou,
které říkával Lou.

(sb. Halleyova kometa, 1967)


SEIFERT, Jaroslav. Halleyova kometa. Praha: SNDK, 1967, s. 48.

V rubrikách Nezval jinak, Nezval v básních. Tagged with .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


TOPlist